Menu

100 Let - činnosti neslyšících v Brně

První myšlenku založit spolek přivedl učitele v ústavě hluchoněmých v Ivančicích 1906, později byl založen přípravný výbor r.1915 to však bylo mařeno rakouskými úřady .

Duší tajné organizační činnosti byl vídeňský krajan stolař Adolf Očenášek, který se na trvalo usadil v Brně.

Spolu s Vojtěchem VejchodouJindřichem Metelkou, později přezdívaném „Ministr financí spolku hluchoněmých“, se pustil do příprav k založení Českého spolku hluchoněmých.

5. ledna 1919 byla svolána veřejná schůze českých hluchých na Moravě, aby si stanovili cíle pro nejbližší léta:

1. Zřízení mateřské školky pro hluchoněmé.

2. Přeložení ústavu z nepohodlných míst do města Brna, sídla příští české univerzity a blízkosti ušních klinik a vybudování Útulny pro hluchoněmé.

Na 70 účastníků schůze si naplánovalo 23. března 1919 první Valnou hromadu spolku s názvem „Český spolek hluchoněmých markrabství moravského se sídlem v Brně“, jejím prvním předsedou se stal neslyšící Vojtěch Vejchoda.

Stanovy byly registrovány 30. dubna 1919.

100 Let - Foto

Neslyšící přijíždějící do Brna z celého kraje i Vídně  se scházeli v okolních restauracích nedaleko Hlavního nádraží.

Čišníci zde znali trochu mluviti rukama, aspoň tolik, že se s nimi každý hluchoněmý hned dorozuměl o tom co si přál.

Poznal-li, že příchozí je hluchoněmý, nemluvili naň, nýbrž ukazovali mu. Tak např. ukazovali dvěma prsty na bílou náprsenku a černou vestu, znamení, chce-li bílou nebo černou kávu,“

Napsal Pravoslav Jasan (vlastním jménem Alois Soukup) neslyšící spisovatel Zemské ústřední jednoty hluchoněmých pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně.